Cocoon
Blog
25.10.2016

Martynas Birskys začal svoji dráhu v brandingu ve velkých reklamních agenturách na Ukrajině - Saatchi & Saatchi nebo BBDO Ukraine. Se svoji životní partnerkou založil design studio DADADA ve Vilniusu. V pražském Cocoon šéfuje týmu designérů. Kde všude ho napadají nejlepší nápady? A v čem vidí paralelu mezi vedením týmu a orchestrem?

Martynasi, co předcházelo tomu, než ses stal kreativním ředitelem v Cocoon?

Myslím, že jsem měl v životě hodně štěstí. Všechny kapitoly mého života jsou ve znamení toho, že jsem potkal úžasné lidi. Začalo to ve filmovém průmyslu v roce 2000, kdy jsem potkal skvělé divadelní režiséry. Spoustu jsem se toho naučil v mé první reklamce Saatchi & Saatchi ve Vilniusu, kde jsem působil jako grafik. V roce 2006 jsem potkal svoji múzu a matku svých dětí – fotografku Dalia, s kterou jsme založili DADADA studio. Teď v DADADA působí 8 lidí a fungujeme spíš jako boutique. Pracovali jsme například na projektu pro litevskou prezidentku. V roce 2013 jsem potkal Rytise Juodeiku, který mě přizval do BBDO Ukraine jako vedoucího designového studia. Pak  přišla Praha, kde jsem se seznámil  Petrem Báčou a Jiřím Votrubou z Cocoon.

Jaké byly důvody, které vedly k tomu, že ses připojit ke Cocoon týmu?

Když se podívám zpět do minulosti, k rozhodnutí mě před rokem nepřivedly konkrétní důvody, ale okolnosti. Když mi vysvětloval Petr Báča (majitel firmy) novou vizi společnosti a když jsem viděl plnou podporu od vedení firmy, rozhodl jsem se, že do toho půjdu. Viděl jsem velké příležitosti pro Cocoon i pro sebe.

Co pro tebe znamená vést velký tým lidí?

Rád v tom vidím paralelu s orchestrem. Pravidlo číslo jedna – každý člověk se musí cítit jako nejdůležitější hráč týmu. Druhé pravidlo – orchestr jako celek musí pochopit, jaké dílo společně hrajeme. A poslední pravidlo – představení musí být zahráno celým orchestrem a ne jednotlivcem, kterého ostatní muzikanti jen doprovází. Myslím, že důležitou motivací pro jednotlivého hráče je pocit, že cokoli, co dělá je to nejlepší nejen pro něho, ale i pro celý tým. Ten pocit důvěrně znám a je krásný.

Jaká je tvá vize, co se týče tvého týmu designérů? 

Můj sen je skvěle fungující orchestr (smích). Chci vést dobrý tým a pracovat s nimi na úžasných projektech, asi tak jako Gustavo Dudamel (link na https://www.youtube.com/watch?v=vHqtJH2f1Yk&index=1&list=RDvHqtJH2f1Yk) diriguje orchestr, který hraje Dvořákovu 9. symfonii. Mám teď v týmu 10 lidí a pouze 2 z nich jsou Češi. Ostatní jsou z různých koutů světa – Turecko, Ukrajina, Rusko. Stále hledám nové talenty, kdy se držím startup mentality, což teď souvisí s vývojem celého Cocoonu. Nehledáme jen úzce specializované lidi. Místo klasických grafických designérů hledáme „thinkers, designers, makers“.

Pověz nám o svém životním stylu mezi Vilniusem a Prahou. Jaké jsou největší výzvy a naopak, co si užíváš nejvíce?

Trávím na střídačku dva týdny v Praze a dva týdny ve Vilniusu. Je to skvělá zkušenost pro kreativce. Doporučil bych to každému, kdo má tu možnost. Už takhle žiju třetím rokem a vyhovuje mi to. Prvně, přejíždění mezi dvěma městy a přepínání mezi dvěma týmy mi dodává energii a spoustu inspirace. Po kolezích i pracovním místě se mi stýská dvakrát měsíčně – no není to krásné? Největší problém je ale čas – plyne totiž dvakrát tak rychle.

Jak vypadá tvůj běžný pracovní den?

Snažím se snídat před 8. hodinou. Doba mezi 8. a 9. hodinou patří jenom mně, kdy mám jistotu, že mě nikdo nevyruší. To je asi moment, kdy jsem nejproduktivnější. Co se stane potom, je nepředvídatelné. Můžu celý den strávit jen na schůzkách nebo vyřizováním mailů. Abych měl jistotu, že je vše hotovo, dělám si seznam „to do“ – to je jediný soubor, který mám na monitoru.

Kdy a na jakých místech míváš nejlepší nápady?

Před několika lety jsem zjistil, že zřídkakdy pracuju u stolu a líbí se mi to. Spíš pracuju v křesle, v kuchyni, s kolegy u stolu. Nevěřím tomu, že nejlepší nápady můžou člověka napadnout v určitý čas podle nějakého harmonogramu. Když si řekneme, že budu přemýšlet nad kampaní zítra mezi 14h a 16h, tak si jsem skoro jistý, že mě nic pořádného nenapadne. Spíš ke mně nejlepší myšlenky přicházejí při snídaní, na cestě domů, během oběda, při schůzce s klientem nebo při povídání s kolegy. Taky rád improvizuju. Je pravda, že tento způsob práce je stresující a člověk si musí hodně dávat pozor na deadliny. Najít dobrý nápad, to není lehká věc. Občas je to hodně o týmové práci a povídání si. Mnohdy stačí hodit řeč s junior designéry na chodbě, a přinese to víc ovoce než plánovaná schůzka se seniornějšími experty.  

Kdybys měl poradit začínajícím designérům, co bys jim řekl?

Zazpíval bych jim úryvek z písně Someone new od Hozier: „Byly by věci jednodušší, kdyby byly správně? Zlato, nic není správně“.

Často říkáš, že „Design není make-up“. Co to přesně představuje?

Design není make-up je moje mantra. Je to teze, kterou jsme vytvořili s mým strategickým plánovačem ve Vilniusu. A já opravdu věřím tomu, že komunikace skrz design není dekorace. Podle mě myšlenka vyjádřená designem může mít velkou hodnotu jak pro produkt, tak i značku nebo službu.

Jak relaxuješ?

Čtu a trávím čas s rodinou.

Co tě rozesměje?

Příběhy lidí, kteří dělají vtipy o sobě.
 

tagy: Design Ideas for business Martynas Birskys creative director
sdílejte:
zobrazit vše

Může se vám také líbit:

Stories Carved in Wood

Stories Carved in Wood

Whenever Cocooners get an opportunity, they can’t be stopped from crafting beautiful things.

více
Design Sprint Workshop

Design Sprint Workshop

Praktické využití Design Sprintu

více
Milan Fuorisalone Revisited.

Milan Fuorisalone Revisited.

Cocoon got inspired at Milan Design Week 2019

více
let's connect
Loading...